Aktuální informace z cestovního ruchu, doporučení k cestám, statistiky, analýzy

Vídeňskou snídani i jak podávat savojské piškoty s čokoládou ukazuje Stolování na zámku v Náměšti nad Oslavou

Velká vídeňská snídaně, kolace se zmrzlinou, savojskými piškoty, čokoládou i pečenými kaštany, snídaně v dámském appartementu nebo svatební banket, to vše nově doplňuje a obohacuje první prohlídkový okruh zámku v Náměšti nad Oslavou.

 

Aranžmá Stolování na zámku představuje prostřený stůl na šlechtickém sídle v 19. a 20. století v mnoha jeho variacích, určených roční i denní dobou, módou i aktuální rodinnou situací šlechtických majitelů. Její vytvoření a věrohodné napodobení pokrmů v trvanlivém provedení vyžadovalo od autorek značnou dávku kreativity i manuální zručnosti.

 

Aranžmá v pokojích náměšťského zámku dokládá, že šlechtě byla vlastní po léta pěstěná vysoká kultura a ušlechtilý mrav, které se projevovaly jako součást souboru dědičných ctností i při jídle a stolování. Do detailů vypracovaná aranžmá působí, jako by se obyvatelé zámku – a natěšení strávníci – pouze na chvíli vzdálili od stolů, aby průvodci mohli návštěvníky zámku seznámit nejen s dobovými potravinami a surovinami, ale i s postupy jejich úpravy ve vybrané pokrmy, používaným nádobím a náčiním a způsoby servírování. Úplně všechny exponáty – od stolů po nejmenší lžičku – jsou přitom autentické, pocházejí z původního vybavení zámku v Náměšti nad Oslavou a dosud nikdy nebyly podobným způsobem vystaveny. Dochování stolního prádla na zámku v Náměšti je přitom ojedinělé: soubor zahrnuje stolní deky, které se vkládaly pod ubrus a tlumily nepříjemné cinkání nádobí, ubrusy, ubrousky vkládané mezi talíře, které pomáhají zachovávat jídlo teplé, ubrousky, do nichž bylo vloženo pečivo, a ubrousky – často značně rozměrné – které sloužily k ochraně oděvu a před začátkem jídla byly ozdobně složeny vedle talířů. Složení jednoho takového ubrousku, které vyžadovalo škrobení a žehlení, trvalo i hodinu a půl a svým způsobem představovalo typ pomíjivého umění. Autorky výstavy se učily ubrousky skládat podle historických návodů a rad starých publikací celý rok, protože některé způsoby skládání byly – a dodnes jsou – tajné.

 

Jako první mohou návštěvníci zhodnotit velkou vídeňskou snídani. Společně s francouzskou představovala v polovině 19. století standardní typ velké, úplné snídaně, zvané kontinentální. Obsahovala vejce vařené naměkko, císařskou žemli s máslem a zavařeninou a pravou zrnkovou kávu s mlékem či smetanou. Nejednalo se tedy o žádné opulentní přejídání. Císařské žemle jsou i dnes známé houstičky kaiserky, pečivo, které podle příkladu císaře Františka Josefa běžně snídalo panstvo i zaměstnanci zámků po celé monarchii. Kolace neboli občerstvení znamenaly vybočení z obvyklého či stanoveného stravovacího rytmu. Jejich složení určovala paní domu podle toho, komu byly určeny, lákavé jsou však všechny – na náměšťském zámku můžeme zatoužit po kolaci se zmrzlinou, savojskými piškoty a čokoládou nebo kolaci s pečenými kaštany, plněným koláčem a kakaem. Oblíbeným moučníkem byla tzv. šarlota, která se připravovala ze sezónního ovoce se slazeným vaječným krémem prokládaným a olemovaným savojskými, tedy cukrářskými piškoty. Dezerty, nad kterými se návštěvníkům výstavy sbíhají sliny, vytvořily autorky z Florexu, silikonu pro spárování dlažby a piškotů namočených kvůli trvanlivosti do rozpuštěného parafínu. Populární osvěžení v letních dnech nabízela i zmrzlina – pro výstavu bylo třeba vytvořit její nápodobu z hmoty, která netaje, nekazí se, ale zároveň mnoho nestojí – z čeho ji autorky po dlouhém bádání vytvořily, zůstává však jejich tajemstvím.

 

Stolování všedních dnů žen přibližuje snídaně v dámském appartementu, tedy v soukromých místnostech paní domu, kde kvůli časté fyzické indispozici dané mnohými těhotenstvími, trávila velkou část svého času. V dětských appartementech zase autoři výstavy naznačují stravování těch nejmladších – zde se servírovala převážně kaše, nejčastěji jáhlová. Stravu dnů postních zastupuje císařský trhanec s restovanými sušenými švestkami a cukrem. Oblíbený způsob stolování mužů ukazuje lovecká tabule v pánském salonu, kde si přítomní pochutnávali na paštikách s kyselou smetanou, různými ovocnými omáčkami, přikusovali chléb mazaný máslem a popíjeli kvalitní červené víno. Na závěr pánské večeře přišly na řadu typické míchané salonní nápoje jako bischof, punč či bowle. Na stole přitom nechyběly tzv. nástolníky, tedy ozdobné výjevy loveckých scén sestavené ze sošek rozmístěných na podložce z mechu, trávy a dalších přírodnin. Sošky byly původně modelované z marcipánu a posloužily zároveň jako dezert, později však byli v rámci snižování nákladů nahrazeny trvanlivými porcelánovými.

 

Vrcholem instalace je svatební banket. Slavnostní svatební hostina byla prostřena pouze pro členy obou právě svázaných rodin, servírovala se na stříbře a řídila se závaznými pravidly. Iniciačním pokrmem a zároveň tzv. jídlem na podívanou bývala na svatebních tabulích paštika, velmi často z labutího masa – labuť symbolizovala ideální obraz nevěsty, krásu, půvab, čistotu těla i duše, panenství. Paštika tvořila tělo labutě, do nějž byl původně zapíchnut krk, křídla a ocas. Labuť, která tento zvyk ilustruje na výstavě, je vyřezaná z pěnové hmoty, na níž autorky nalepily jednotlivá peříčka a labuť pak ozdobily podle staré tradice korunkou, zlatými kroužky a hvězdičkami.

 

STOLOVÁNÍ NA ZÁMKU

Prostřený stůl na šlechtickém sídle v 19. a 20. století

Státní zámek Náměšť nad Oslavou

2015

 

Kurátoři

Ing. Lucie Bláhová

Lukáš Gregor

 

Vědecký koncept výstavy, texty

PhDr. Vítězslav Štajnochr, Ph.D.

 

Odborná spolupráce

PhDr. Libuše Ruizová

Jitka Bukovjanová

 

Mgr. et Mgr. Jana Tichá, tisková mluvčí NPÚ, 257 010 206, 724 511 225, ticha.jana@npu.cz

Mgr. Jitka Skořepová, tisková mluvčí ÚPS České Budějovice, 602 626 736, skorepova.jitka@npu.cz

Mgr. Marek Buš, kastelán zámku Náměšť nad Oslavou, 606 764 466, bus.marek@npu.cz , www.zamek-namest.cz

19.06.2015